FAKTA O PLÝTVÁNÍ JÍDLEMO PLÝTVÁNÍ JÍDLEM
Plýtvání jídlem je celosvětový problém. Pochopení jeho rozsahu a dopadu nám pomůže dosáhnout skutečné změny k lepšímu. Pojďme se blíže podívat na fakta a statistiky, které se za tématem plýtvání jídlem skrývají.
Kolik potravin se vyhodí na celém světě?
Podle WWF (2021) se 40 % potravin, které celosvětově vyprodukujeme, vyhodí. To znamená, že se každoročně vyhodí nejméně 2,5 miliardy tun potravin. Každou sekundu se tedy na celém světě vyhodí 80 000 kilogramů potravin.
Kterými potravinami se nejvíce plýtvá?
Plýtvání jídlem se objevuje téměř ve všech kategoriích potravin. V celosvětovém průměru se v domácnostech nejvíce plýtvá zeleninou (25 %), obilovinami (24 %) a ovocem (12 %).
Pokud jde o plýtvání jídlem v domácnostech spotřebitelů, jsou potravinami, kterými se po zelenině, obilovinách a ovoci nejvíce plýtvá, kořenová zelenina (9 %), mléčné výrobky a vejce (7 %) a maso a ryby (6 %) (Chen, 2020).
ZAČNĚTE ZACHRAŇOVAT JÍDLO JEŠTĚ DNES
Definice plýtvání jídlem
Když mluvíme o plýtvání potravinami, máme na mysli všechny potraviny určené k lidské spotřebě, které se vyhodí, a to od zemědělské produkce až po jídelní stůl.
To zahrnuje jak „potravinové ztráty“, tedy potraviny vyhozené v rámci výrobních a dodavatelských řetězců, tak potraviny vyhozené v maloobchodě a/nebo v domácnostech spotřebitelů.
Co je to nadbytek potravin?
Nadbytek potravin vzniká v kterékoli fázi dodavatelského řetězce, od farmy až po jídelní stůl.
Potravinové přebytky nejsou vyhozené potraviny, ale bohužel tak často končí. Ve skutečnosti se ve většině případů jedná o naprosto nezávadné potraviny, které se z mnoha důvodů pravděpodobně nepodaří prodat nebo spotřebovat. Využití přebytečných potravin je skvělým způsobem, jak omezit plýtvání potravinami (FAO, 2018).
Rozdíl mezi potravinovými ztrátami a vyhozenými potravinami
K potravinovým ztrátám dochází v dřívější fázi dodavatelského řetězce a tyto potraviny se do dodavatelského řetězce nevracejí pro další výrobní účely, např. jako krmivo pro zvířata. Dochází k nim při sklizni, porážce nebo výlovu, tedy dříve, než se potraviny dostanou na pulty obchodů, do restaurací, k poskytovatelům stravovacích služeb nebo ke konečnému spotřebiteli. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO, 2019) definuje potravinové ztráty jako „snížení množství nebo kvality potravin v důsledku rozhodnutí a jednání dodavatelů potravin v řetězci, s výjimkou maloobchodníků, poskytovatelů potravinářských služeb a spotřebitelů“. K těmto potravinovým ztrátám může docházet z mnoha různých důvodů.
Podle WWF (2021) dojde na farmách každoročně ke ztrátám ve výši 1,2 miliardy tun potravin.
K plýtvání potravinami dochází na konci dodavatelského řetězce, například když se potraviny dostanou do maloobchodů, prodejen potravin, k poskytovatelům potravinářských služeb a do domácností spotřebitelů. FAO definuje vyhozené potraviny jako „snížení množství nebo kvality potravin v důsledku rozhodnutí a jednání maloobchodníků, poskytovatelů potravinářských služeb a spotřebitelů“ (FAO, 2019).
Podle UNEP (2024) a FAO (2019) vzniká 1,4 miliardy tun vyhozených potravin při zpracování, během distribuce, při maloobchodním prodeji, během poskytování potravinářských služeb a v domácnostech.
Proč je plýtvání potravinami problém?
Plýtvání potravinami má obrovský dopad na společnost, ekonomiku a životní prostředí. Snížení plýtvání potravinami tak představuje velkou příležitost, jak pozitivně ovlivnit změnu klimatu, životní náklady a dostupnost potravin.
10 %veškerých emisí skleníkových plynů na světě
je způsobeno vyhozenými potravinami
(WWF, 2024)
25 %ročně spotřebované sladké vody
jde na výrobu potravin, které se nakonec vyhodí
(WWF, 2024)
11,5 %veškeré půdy
využívané při produkci potravin, které se nakonec vyhodí, zabírá větší plochu než Čína
(WWF, 2024)
1,1 bilionu dolarů
je částka, která se každoročně ztratí v důsledku vyhozených potravin
(WWF, 2024)
2,4miliardy lidí
nemá přístup k dostatečnému množství výživných potravin
(FAO, 2023)
783milionů lidí
je denně postiženo hladem
(FAO, 2023)
Skutečná příležitost k řešení změny klimatu
Snížení plýtvání potravinami je hlavním opatřením, které můžeme učinit, abychom pomohli řešit změnu klimatu, a to omezením nárůstu teploty na 2 °C do roku 2100 (Project Drawdown, 2020). Snadné, účinné a prospěšné – snižování plýtvání potravinami nebo jeho zamezení nám pomáhá skutečně pozitivně ovlivňovat životní prostředí.
Jak plýtvání potravinami ovlivňuje životní prostředí a klima?
Při výrobě potravin se do atmosféry uvolňují emise skleníkových plynů. Kromě toho má potravinový systém vliv na ztrátu biologické rozmanitosti a na naše ekosystémy. Při plýtvání potravinami neplýtváme pouze potravinami, které máme před sebou, ale také všemi cennými zdroji, které byly vynaloženy na jejich výrobu. Plýtvání potravinami má proto značný dopad na životní prostředí a klima naší planety.
Jaké jsou výhody omezení plýtvání potravinami?
Snížením plýtvání potravinami nebo jeho zamezením se vyhneme škodlivým emisím CO2e a zbytečnému využívání cenných zdrojů včetně vody a půdy. Každé jídlo, které se díky Too Good To Go zachrání před vyhozením, se rovná zabránění vzniku 2,7 kg emisí CO2e, zbytečné spotřebě 810 litrů vody a zbytečnému ročnímu využívání 2,8 m² půdy (Merieux Nutrisciences | Blonk, 2024).
Záchrana jídla před vyhozením prostřednictvím Too Good To Go přináší ekologické výhody na třech rovinách:
- veškerá energie a zdroje použité při výrobě těchto potravin nebyly spotřebovány zbytečně;
- konzumace těchto přebytečných potravin znamená, že není potřeba vyrábět další potraviny;
- potraviny, které zachráníte před vyhozením, neskončí na skládkách nebo ve spalovnách, čímž se zabrání vzniku dalších emisí.
